Vzpomínky jen bolí, ať už na cokoliv

26. prosince 2012 v 18:27 | Papi |  Stačí věřit
Předchozí díl najdete ZDE.

"Kerry, já-."
"Nic neříkej!" naštvaně jsem vstala z postele a začala přecházet sem a tam po pokoji. "Co si vůbec sakra myslíš? Objevíš se tu po tak dlouhé době a nic neřekneš! Co si jako čekala? Že tu zase začneš žít a já si toho nevšimnu nebo co?" zuřila jsem.
"Já ti to vysvětlím…" zašeptala.
"No to abys začala." Upřeně jsem se na ni podívala.

"Poslyš já…" odmlčela se.
"No dělej! Nemám na to celou noc! Vždyť ty ses ani neodstěhovala tam, kde si říkala…"
"Takže, původně jsem se po základní škole měla přestěhovat tam, kde jsme ten dům stavěli. Ani já jsem nevěděla, co se stane. Vlastně jsme tam i týden bydleli, ale jednu noc…" začala vzlykat "Přišli."
"Kdo?"
"Nevím. Nějací chlapi v oblecích a odvedli si mého tátu."
"Cože? A proč si mi to neřekla? A co policie?" Sedla jsem si na postel a chytla ji za ruku, aby se mi tady nezhroutila.
"Byla jsem tolik rozrušená. S mámou jsme se schovaly ve sklepě a na druhý den ráno odjely někam… vlastně ani nevím kam. Byly tam hory, jenom hory. A uprostřed nich malá chalupa, ve které jsme bydlely. Bez telefonu, bez televize, naprosto odříznutí od světa. Moje plány na studování krachly."
"Nějak to nechápu."
"Já taky ne. Ptala jsem se tolikrát, ale máti se… no jak to říct. Ona se psychicky zhroutila. Vůbec nemluvila.
Chtěla jsem utéct, ale vlastně nebylo kam. Kolem nás byly jenom hory a strašná zima."

Jenom jsem tak koukala a nechápala "Co jsi celou tu dobu dělala?"
"No…" chtěla něco vyhrknout, ale pak se zamyslela, trochu začínala koktat, což dělala vždy, když začala lhát, ale nyní jsme to připisovala nějakému posttraumatickému stresu "J-já p-prostě… četla," vykřikla "Ano! Mám přečteno více knih, než bylo kdy vytisknuto."
"Hej a to jsi… jako s nikým čtyři roky nemluvila?"
"No…" pokrčila rameny "Vlastně ani ne. Našla jsem v těch kopcích opuštěné vlčí mládě a… to byl můj jediný přítel."
"Kde ho máš? Kde máš matku?"
Zarazila se "V našem starém bytě. Jednou máma promluvila a jediné co řekla, bylo, že pojedeme domů…" pokrčila rameny.

"Pane bože. Děláš si ze mě srandu?"
Zavrtěla jen hlavou "Sama… tomu nerozumím."
"A co tvůj táta?"
Pokrčila rameny.
"Běž na policii!"
Sklopila zrak "Ti chlapi, co ho odvedli, byli od FBI."
"Eh… Co, na to říct,"

"Mohla bych tady u tebe dneska přespat?" usmála se. Opět to byl ten dětský smích, co jsem vídávala na jejich rtech jako malá.
"No co mi zbývá, když si mi zkazila rande," zamračila jsem se.
"Vůbec ses nezměnila," zakřenila se a společně jsme se zasmály.
Najednou jako by ze mě všechna tíha spadla a cítila jsem se zase jako ta malá holka, kterou nezajímá, co si o ní ostatní myslí. Se všemi je zadobře a její jedinou starostí je, že ji nějaký malý kluk ukradl například lízátko.

"Co se s tebou stalo?"
"Semnou?" udivila jsem se "Vždyť jsem naprosto v pořádku."
"Viděla jsem tvoji reakci, když jsem do tebe vrazila. Dřív bys reagovala úplně jinak."
Pokrčila jsem rameny "Co ses odstěhovala, všechno se změnilo. Máma dostala práci tady, tak jsme se přestěhovali a já jsem začala nový život. Ani nevíš, jak to bylo těžké… těžké bez tebe. Žádný kontakt, nic. Jako bys zmizela." Podívala jsem se na ní, ale měla sklopený zrak.

"Ale teď už bude všechno jak dřív, ne?" pousmála jsem se.
"Ehm… jo jasně," trochu zdrženlivě a nervózně se zasmála.
Vstala jsem z postele a přešla po pokoji. Ve velké skříni vedle televize se nacházela obrovská sbírka filmů. Můj prst přejížděl po každém obalu, až na něco narazil. Usmála jsem se a poklepávala na toto DVD.
Andy ke mně přistoupila blíž a spolu jsme se srdečně zasmály. Vytáhla ten film, na který máme spolu plno vzpomínek a zastrčila ho do přehrávače. Obraz zazrnil a objevil se na něj nápis KRUH.
Uvelebily jsme se v posteli a užívaly si společné chvíle po tak dlouhé době.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Angie♥ Angie♥ | Web | 26. prosince 2012 v 18:41 | Reagovat

Mooooc pěkný :))

2 l-en-ink-a l-en-ink-a | Web | 26. prosince 2012 v 20:45 | Reagovat

Páni! To je super! Ten Konec... =) a dostalo mě,jak řekla,že její jediným přítelem bylo vlčí mládě...

3 Hanna Hanna | Web | 26. prosince 2012 v 20:54 | Reagovat

Wooooow! Nádherné:-*

4 Mišulka Mišulka | Web | 26. prosince 2012 v 22:04 | Reagovat

Pěkně napsané :)

5 N. N. | Web | 27. prosince 2012 v 7:04 | Reagovat

Nádherný!! Já nevím, jak to, ale ty tak úžasně píšeš, že se to prostě tak rychle přečte a je mi líto, že už jsem u posledních řádků.. ^.^

6 mrspapi mrspapi | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 9:47 | Reagovat

[5]: juva děkuju :)))

7 *Aninka* *Aninka* | Web | 27. prosince 2012 v 14:28 | Reagovat

je to krásne .. úžasne píšeš! :)

8 Mrs.Vettel Mrs.Vettel | 27. prosince 2012 v 16:02 | Reagovat

paráda:)

9 Bella Bella | Web | 27. prosince 2012 v 17:11 | Reagovat

jak to můžeš psát?Vždyt je to EXTRA dlouhý!!!ale hezký

10 MrsPapi MrsPapi | 27. prosince 2012 v 17:46 | Reagovat

[9]:mě to právě připadá krátké:D

11 A. A. | Web | 27. prosince 2012 v 19:43 | Reagovat

Úžasný!:3

12 TeSs =) TeSs =) | Web | 27. prosince 2012 v 20:07 | Reagovat

Je to krásnýý =)

13 Sabí Sabí | Web | 27. prosince 2012 v 21:26 | Reagovat

jéééééééééééé, vždyť je to krásné totálně <'33 ♥

14 Poppy Poppy | Web | 27. prosince 2012 v 21:30 | Reagovat

Hezké, aspoň mám co dělat, když se na horách nudím. :D

15 A- A- | Web | 28. prosince 2012 v 13:12 | Reagovat

wow to je dokonalý :)

16 melissa-m melissa-m | Web | 28. prosince 2012 v 15:50 | Reagovat

krásné:') nevím proč.. vidím se v tom

17 kar. kar. | Web | 28. prosince 2012 v 16:44 | Reagovat

už s tebou nechci být spřátelená, promiň

18 Anča ^_^ Anča ^_^ | E-mail | Web | 30. prosince 2012 v 9:47 | Reagovat

krásné :3

19 Katniss ^^ Katniss ^^ | Web | 1. ledna 2013 v 19:03 | Reagovat

Káámo, já nevím, co psát. Byla jsem do toho fakt zažraná... ten rozhovor!
Oh, ona Andy četla celé čtyři roky, ta toho mela načíst! Je mi velmi sympatická. :D Nicméně, v tomhle díle si myslím, že snad ani gramatiku mít blbě nemůžeš a pokud ano, tak mé kontrolovací smysly zastřelo očekávání, co dál si holky řeknou. :) Super! A myslím to vážně!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama