Strach

14. listopadu 2012 v 15:39 | Papi |  Splněný sen
Předchozí díly můžete najít ZDE.

Otevřela jsem pusu, ale neozval se z ní jediný tón.
Chtěla jsem se nadechnout, ale dusila jsem se.

Nakonec se mi podařilo vykašlat trochu popela, takže jsem mohla trochu dýchat.
Po chvíli lapání po dechu jsem se konečně dala do kupy na tolik, že se mi podařilo i promluvit.
"K-kde to jsem?"
Otřela jsem si oči. Chvíli jsem pomrkávala, protože jsem viděla jen saze, které se mi usadily v očích.
Poté jsem se rozhlédla kolem. Teprve teď jsem si uvědomila, co se vlastně stalo.

Všude kolem se válely zbytky letadla. Všimla jsem si obřího křídla, které bylo napůl.
Jedna půlka, ta větší, visela z koruny stromu. Nejhorší na tom bylo, že druhá ležela na zemi. Na mé pravé noze. Dolní končetiny jsem měla naprosto odkrvené. Volnou nohou jsem se snažila předmět odkopnout, ale nanejvýš jsem ho o trochu posunula.
Opatrně jsem se posadila a odstrkovala to i rukama. Opět se křídlo trochu sesunulo z mé nohy a mně se odhalil pohled na kousek chodidla. Bylo celé od krve a mé neodborné oko usoudilo, že je přetočené na opačnou stranu. Nebyla jsem si tím 100% jistá, ale i přesto jsem omdlela.

"Tak na tři. Raz, dva, tři."
Otevřela jsem oči a viděla dva kluky. Jednomu bylo tak 19 a druhý vypadal, že právě prodělává krizi středního věku.
Oba najednou zvedli křídlo, které se mi válelo na noze, a odsunuli ho jinam. Nadzvedla jsem se a uviděla svůj kotník. Měla jsem pravdu. Seděla jsem rovně na zemi a moje chodidlo vypadalo, jako bych ležela na břiše.
Ten starší ke mně přiskočil.
"Tode ! Podej mi lékárničku!" zařval na kluka, který se hned rozběhl.

"Ahoj, jmenuju se Hans." Podal mi klacek "Teď se do toho zakousni. Bude to trochu bolet."
Když viděl mé vykulené oči, dodal "Neboj, jsem chirurg."
Tedy jsem se poslušně zakousla.
"Tak na tři." Mrknul na mě.
Rozklepaná strachy jsem co nejvíce zaťala zuby do dřeva.
"Raz."

Ozval se hlasitý výkřik. Bolelo to, jako nikdy nic předtím. Nenáviděla jsem ho, že mě tak podvedl. Nebyla jsem připravená. Do očí se mi hrnuly slzy.
Ale najednou bolest přestávala, až byla docela malinká.
"Nebylo to tak hrozné, ne?" zasmál se. Vzal obvaz z lékárničky a opatrně mi nohu ošetřil.
Vydechla jsem a položila se na záda. Chvíli jsem přemýšlela, ale poté mi to došlo.
Rychle jsem vyskočila na nohy, ale pod bolestí jsem se opět skácela dolů, že mě musel Hans chytit.

Po čtyřech jsem se doplahočila ke dvěma nejbližším klackům. Opřela jsem se o ně celou váhou a postavila se.
"Anny!" křičela jsem ze všech sil.

"Neviděli jste tu takovou holku, stejně starou, jako já." Začala jsem ji Hansovi popisovat.
Oči mi zvlhly, když jsem viděla, jak kroutí hlavou.

Belhala jsem se dál a dál. Přitom jsem volala její jméno. Nevím, jak dlouho jsem, ani jak daleko jsem šla. Když jsem se vracela zpátky, slunce už šlo spát. Hlasivky jsem měla vyřvané, že jsem jen chraptěla.

Jakmile jsem vyšla na kopec, rozprostřela se přede mnou krajina plná lidí. Avšak bylo jich víc mrtvých než živých. Z pohledu na mrtvoly se mi udělalo nevolno. Klekla jsem na kolena a znova spatřila svou snídani.

Nakonec jsem se celá roztřepaná plahočila k Hansovi. Chtěla jsem ho požádat o pomoc v hledání. Najednou se mi ale do cesty postavil onen zmíněný Tod.
"Pojď semnou."
Vyděsil mě tón jeho hlasu. Podepřel mě a spolu jsme se belhali k jednomu kusu letadla.

Cestu nám zastoupil postarší chlap s plnovousem.
"Je mi to moc líto." Sklopil zrak a ustoupil.

Strnula jsem na místě. To přece není možné.
"Ne!" zařvala jsem a poklekla.
"Ne!" propukla jsem v hysterický pláč. Motala se mi hlava. Všechno kolem bylo rozmazané. Lidé na mě promlouvali, ale jejich hlasy šly jakoby z dálky. Chtěla jsem zmizet. Neměla jsem do toho Německa nikdy jezdit. Nevěděla jsem, co mám dělat. Přála jsem si vrátit čas. Svírala jsem v náruči nehybné tělo. Mačkala jsem ho vší silou, jako bych chtěla najít poslední kousek života. Slzy jí dopadaly na bledou tvář, kde vytvořily malý potůček, který stékal do vlhké trávy.
Nemohla jsem tomu uvěřit.
Anny byla mrtvá.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa


Komentáře

1 terky-life / TeSs terky-life / TeSs | Web | 14. listopadu 2012 v 15:45 | Reagovat

No prostě nemám slov =) To je tak dokonalýý

2 H. H. | Web | 14. listopadu 2012 v 15:46 | Reagovat

No Fuj! :D Já mít tu nohu otočenou tak :X Udělala se mi z toho normálně husí kůže :D Umřela bych bolestí! :D Uplně cejtím to jak jí to nohu  otáčeli :D
Konec je ale smutný :(

3 mrspapi mrspapi | E-mail | Web | 14. listopadu 2012 v 15:48 | Reagovat

[2]: ale ještě to není uplně konec:) bude to dobré:) už píšu další díl:)

4 Chuck Chuck | 14. listopadu 2012 v 15:50 | Reagovat

:(

5 Step* Step* | Web | 14. listopadu 2012 v 15:54 | Reagovat

Souhlasím s H.
Kdybych měla nohu otočenou,nevím co bych dělala.Jinak nemám slov super povídka!

6 blog-by-smiile blog-by-smiile | Web | 14. listopadu 2012 v 16:24 | Reagovat

Promiň že jsem dlouho k tobě nepsala komentáře neměla jsem vůbec čas tak to vynahrazuji (mé skupince affs) ;)

Honem pokráčko!! :D To je fakt príma příběh ;) strašně napínavý a smutný :/ ale pokračuj

7 Denee/ Denča/ Denda/ Deny... Denee/ Denča/ Denda/ Deny... | Web | 14. listopadu 2012 v 16:51 | Reagovat

:x je to super :)) a jinak mopc děkuju, že se ti líbí moje FFka! ;))

8 planetaaneta planetaaneta | Web | 14. listopadu 2012 v 17:10 | Reagovat

Je to super. Těším se na další. :)

9 Bella Bella | Web | 14. listopadu 2012 v 17:41 | Reagovat

Beru tě do affs;-)

10 N. N. | Web | 14. listopadu 2012 v 17:53 | Reagovat

KOnečně další díl! Nemohla jsem se dočka!
Jako vždycky, je to skvělé! Píšeš nádherně a napínavě! Strašně krásné! :)

11 Hanička:D Hanička:D | 14. listopadu 2012 v 18:51 | Reagovat

si tak dokonalá:D ne, vdyŤ víš, že to máš užasné!:-*

12 Corinne Corinne | 14. listopadu 2012 v 20:13 | Reagovat

Je to skvelé :* :)

13 Step* Step* | Web | 15. listopadu 2012 v 15:07 | Reagovat

Moc pěkná obrázek.
JInak k povídce.Co na to říct?!Úžasné,Skvělé,Great,Pěkné,Dokonalé!

14 °kulich° °kulich° | Web | 15. listopadu 2012 v 20:16 | Reagovat

aaA..to je prostě aaa..to je tak smutný a přitom tak..já nevim prostě aaaAA..! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama