Překvapení

12. října 2012 v 14:45 | Papi |  Splněný sen



Milý deníčku,
od té události už oběhlo nejméně čtvrt roku. Zítra jsou Vánoce. Táta chce, abych s ním o zimních prázdninách odjela někam, nevím kam. Prý je to překvapení. Upřímně se mi tam opravdu nechce. Navíc se musím učit na maturitu. Je poslední rok školy a já mám před sebou závěrečné zkoušky a můj super otec mě chce tahat někde, nedej bože po horách.
Zaklapla jsem deníček a povzdychla si. Zapnula jsem Facebook a najela na svůj profil. Moje fotka s Vettelem, jako profilový obrázek, měla už přes 100 lajků. Otevřela jsem ji a znovu si ji prohlížela. Byla dokonalá. Smutně jsem zaklapla notebook a vydala se dolů po schodech. Posadila jsem se před stromeček na gauč a zapnula televizi. Zrovna začali hrát na nově zprávy. Asi po 10ti minutách začali sportovní noviny. Už jsem usínala na gauči, když jsem ještě zaslechla "Sebastian Vettel opět obhájit první místo!"

Ráno jsem se probudila. Začala jsem se převalovat na posteli, až jsem nakonec vstala a vydala se do kuchyně. Mladší bratříček se mi ihned pověsil na krk. Trvalo půl hodiny, než jsem ho setřásla.
Posadila jsem se s ním před televizi a celý den jsme se dívali na pohádky. Až končen večer přišla mamka z práce a zapnula si zprávy. Už jsem vstávala z gauče a odcházela do kuchyně pomoct připravit večeři, když jsem zaslechla, jak reportérka z VIP zpráv na primě říká "Hanna Prater nafotila skandální nahé fotky a její přítel Sebastian Vettel, jezdec Formule 1, který se nyní připravuje na závod v Německu, se s ní kvůli tomu rozešel…"

Jakmile jsem to slyšela, poskočilo mi srdce. Rychle jsem utíkala nahoru své pocity svěřit deníčku…

Milý deníčku,
nebudeš mi věřit, co se právě stalo. Slyšela jsem v televizi, že se Sebastian rozešel s Hannou. Je to děvka nafotit takovéhle fotky. Být ni, tak bych se styděla. Ale taky se divím, že se s ní rozešel. Většině chlapům by se to spíše líbilo, nemyslíš?

Zavřela jsem deník a lehla si na postel. Přemýšlela jsem o jeho pocitech, jak se asi teď cítí? Musí být opuštěný. Brzy si stejně najde někoho jiného. Vždyť -
"Večeře!" ozvalo ze zdola.
Povzdychla jsem a šla pomalu dolů. Na večeři jsme samozřejmě kapra a bramborový salát. Při jídle jsem byla zasypávaná otázky typu "A co si myslíš, že ti Ježíšek nadělí?" Bylo to směšné, jako bych měla pořád věřit na to, že mi Ježíšek nosí dárky. Ještě se k hloupým otázkám přidalo bráchovo ustavičné ječení, že tohle jíst nebude, a máminy výhružky, že když to nesní, tak nebude mít žádné dárky. Mé myšlenky byly naprosto někdy jinde.

Po půl hodině nepřetržitého hluku jsme se konečně vydali ke stromečku. Nemůžu říct, že bych nebyla ani trochu napjatá, co letos dostanu. Klekli jsme si před stromeček, který byl ze všech stran zasypán dárky.

Po tradiční písničce, kterou zpíváme u stromečku každý rok, jsme se vrhli s bráchou na rozbalování. Dostala jsem nějaké oblečení, knížky, hry, nový mobil, malovátka a spoustu dalších věcí, které by možná ani nestály za zmínku.

Když jsem večer odcházela do postele, přišel za mnou táta. Sedl si ke mně na postel a pohladil mě po vlasech.
"Mám pro tebe ještě jeden dárek, zlatíčko," řekl a usmál se.
Vytáhl z kapsy malou obálku a podal mi ji.
Pozvedla jsem jedno obočí a obálku si vzala. Zkoušela jsem, jak je těžká, jestli je tam nějaký velký obnos peněz. Nebyl. Bylo tam něco mnohem lepšího. Začala jsem křičet radostí.
"Děkuju, děkuju," začala jsem objímat tátu.
Vzala jsem obálku a utíkala za mamkou.
"Mami, mami hádej co! Táta mi koupil dva lístky na Velkou Cenu Německa, která se jede za 3 dny!"
Mamka se usmála "Já vím."
Utíkala jsem zpátky do pokoje a vytáhla jsem kufr. Vyházela jsem celou skříň a začala jsem přemýšlet, co všechno si sbalím.

Ještě večer jsem tu novinu volala kamarádce Anny, která hned za mnou přijela a pomohla mi balit. Když jsme usoudily, že už mám všechno, sedla jsem si na kufr a kamarádka se ho pokoušela zapnout. Když jsem všechno měla, kamarádka se semnou rozloučila a vydala se domů sbalit si svoje věci.

Ráno jsem byla připravená v 8 hodin u dveří. Rozloučila jsem se s mamkou a bráchou. Celá natěšená jsem se vydala s tátou do auta, který se stavil cestou pro Anny, a vyrazili jsme na letiště. Cestou jsme probírali veškeré blbosti a občas jsme poslouchali mého tátu, jak nám říká, abychom tam na sebe daly pozor. Vždycky jsem ho odbyla jen pouhým "Jsem už dospělá. Neměj strach. Umím se o sebe postarat."

Na letišti jsme čekali asi dvě hodiny, než přiletělo letadlo. Mezitím jsme procházely veškeré obchody, co tam byly. Až nakonec ohlásili náš let, šla jsem se rozloučit s tátou. Zařadily jsme se s Anny do řady a čekaly, až budeme moct vstoupit dovnitř. Když se dveře otevřely, předaly jsme letenky nějaké holce, nejspíš letušce a vydaly jsme se do letadla. Naposledy jsem zamávala tátovi, než se mi ztratil z dohledu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Mrs.Vettel Mrs.Vettel | 14. října 2012 v 17:54 | Reagovat

to jw krááásné :********

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama