Romantika v Severusově náruči - 3. kapitola

16. října 2011 v 0:19 |  Romantika v Severusově náruči
Zamířila k jeho kabinetu.
Cestou spatřila Draca, kterému se mermomocí chtěla vyhnout, protože věděla, že by se pak musela zúčastnit nepříjemného rozhovoru, protože s ním se jinak povídat nedá.
Vzala to oklikou, ale cestou si všimla, že jde Draco za ní. Kdyby ho neznala, myslela by si, že ji sleduje.

Ale to už stála před jeho kabinetem a zaklepala. Když se rozhlédla kolem, nikde Draca neviděla, takže si myslela, že si zas něco vsugerovala.
Tentokrát už si nedovolila vejít bez vyzvání. A tak čekala, až se ozve jeho krutý a jízlivý hlas, pro ni ovšem jemný a sametový hlásek, který jí dá pokyn, aby vstoupila.

Liss vešla po vyzvání dovnitř. Zavřela za sebou, ale zůstala stát hned u dveří, nejspíš proto, aby měla nejrychlejší možnost k útěku.
"Co potřebujete?" zeptal se profesor s hanbou a překvapením v hlase.
"Já…" dívka se koukla do země "ehm…"
V duchu se začala uklidňovat, vždyť přece o nic nejde…
"Omlouvám se…" vydrmolí "za minule… já jsem se jen… nechala trochu unést" dořekla to a zamrkala svými nezvykle dlouhými řasami. Trochu se ušklíbla, celá tahle situace jí přišla komická. Pak ale nasadila docela pěkný úsměv, aby udělala alespoň dobrý dojem a otočila se k odchodu.

"Počkejte!" vyhrkl Severus bez rozmýšlení.
"Ano?"
"Pojďte ještě na chvíli sem a udělejte si pohodlí" ukáže na židli vedle něho.
Liss to malinko vyděsí, ale málem se jí podlomila kolena.
Dojte k němu a poslušně si sedne, ale to už na ni Sev vypálí "proč jste to udělala?"

Až po výrazu dívenky si uvědomil, jak to znělo a trochu se za svoji dychtivost zastyděl.

Liss se rozhlédla kolem, aby našla žárovku, kterou si na ni bude svítit, když už je u toho výslechu. "No já nevím… neodolala jsem… vy snad ano?"

Severuse to trochu zarazilo, není zvyklí, aby mu někdo odpovídal na otázku otázkou. Ale když tak teď o tom začal přemýšlet, napadlo ho, že asi ještě není tak starý a škaredý jak si myslí.
"Omlouvám se Vám, bylo to ode mě neprofesionální.

Liss se v duchu usměje a pomyslí si *Ale bylo to pěkný…*
Po chvíli mlčení a Severusova přemýšlení vstala, ale to ji zastihla další otázka "Mohu se Vás ještě na něco zeptat?"
Liss jen kývla na souhlas.
"Ehm… jenom tak, mezi námi, Litujete toho?" řekl a snažil se, aby to znělo profesionálně.
Dívka se podívala do země a začervenala se "Ne, nelituju."

"Tak tedy, můžete jít" řekl rozpačitě "ale nikomu to nesmíte říct!"
Dívenka se zašklebila "Komu bych to říkala? Zkazila bych si reputaci."
Ale to už Snape nevydržel "A ven!" zařval na celou místnost.
Dívka vyšla ven s trochu pobaveným výrazem. Podívala se doprava. Zdálo se jí, že tam zahlédla dlouhé blond vlasy, které náhle zmizely.
Ale moc to neřešila a s jemným úšklebkem odhopsala k jezeru.

Sedla si pod strom, vytáhla skicák a začala do něho něco čmárat.
Najednou nad sebou uslyšela jakýsi hluk. Pozvedla hlavu a spatřila zamračený výraz, který se rozlíval po bledé tváři.

Tázavě pozvedla levé obočí "Co je?"
Blonďák se sedl vedle ní a posměšně si odfrknul "Víš, že je to nechutný?"
"Co je nechutný?" sjela ho nejistým pohledem.
Draco se na ni podíval se smutným úsměvem a v jeho očích byla znát nenávist i trocha žárlivosti "No, ty a Snape. Víš, že si mě trochu zklamala?"
"Co? T-t-ty… eh…" vydrmolila, ale rychle se snažila nasadit vážnou tvář a nakonec s klidem pronesla "Jak jako myslíš, že jsem tě zklamala?"
"Myslel jsem si, že máš na víc," pokrčil rameny.
"No jasně! Nechápu, co bych jako podle tebe měla se Sev-" zatřepala hlavou "Snapem mít!"

"Slyšel jsem váš rozhovor," pronesl trochu dotčeně, ale dívka na něho vyjela "Cože?! To nás jako špehuješ?!"
"Jen jsem šel kolem…" vymyslel si rychle výmluvu, ale hnědovláska naštvaně pokračovala "Hm! A není snad moje věc, co budu dělat a s kým?!"
"Ale vždyť… je to Snape!" řekl už skoro zoufale.
Dívka se trochu zastyděla "Že- že to nikomu neřekneš?" prosila, i když věděla, že jeho odpověď se jí nebude moc líbit.
A taky že ano. Místo souhlasu s ní začal Draco vyjednávat "Ty víš, že to nebude jen tak zadarmo," ušklíbnul se a vstal "Pojď se mnou."
Dívka tedy poslušně vstala. Cítila se velmi nesvá, ale nemohla dovolit, aby jí ten ňouma zkazil reputaci!

Draco otevřel dveře do komnaty nejvyšší potřeby a podržel je, aby Liss mohla vejít.
Prošla kolem něho a lehce pozvedlo obě obočí, aby zjistila, o co mu jde. Ještě, než se stihla posadit na pohovku, která se tam najednou objevila, Draco ze sebe vydrmolil "Líbá dobře?"
"No víš… nebylo to nejhorší," zapřemýšlel, zatím co se Dracovi po tváři rozlévala zelená barva, při pomyšlení na tu pusu "proč se ptáš?"
Draco, který byl pořád ještě v zamyšlení se na ni otočil "Teď není čas na slova, je čas na činy." A políbil ji.

Liss se začala cítit jako v sedmém nebi. V duchu si opakovala, že jí nějak všechno vychází. Nejdřív to se Snapem a teď Draco… Ale pak se od něho odsunula, když nechtěla "O co ti jde?"
Draco, jakoby přeslechl její otázku, vpálil "Byl jsem lepší?" a sledoval jak Lissiiny tvářičky trochu zrůžověly a její jemné a měkké rty pronesly to, co si ze všeho nejvíc teď přál slyšet "Ano…"
"Proč si s ním?" pronesl výhružně, když byl na něm poznat truc.
Ale to už Liss nevydržela. Vyskočila "J8 s ním přece nic nemám! Byl to jen jeden blbej' omyl!" zamířila rychlým krokem ke dveřím.
Už, už brala za kliku, ale Draco byl pohotovější a přiskočil k ní a chytl ji za ruku "Nevím, jestli to tak bral i on."
"A jak by to asi tak měl brát?" zavrčela.
Draco se na ní s úšklebkem usmál "Líbíš se mu… přirozeně."
"Co to meleš? Asi jen…" ale teď sama začala přemýšlet, jak má dokončit větu.

Draco se touhle situací docela dobře bavil, ovšem, zachoval se jako profesionál a nedal na sobě nic znát. A aby dodal na věrohodnosti, prohrábnul si své bujné pačesy. Pomalu se k ní přiblížil, až se jejich čela dotkly "Asi jen co?"

Liss se naskytl úžasný pohled na něho zblízka. Tohle byla nejspíš neromantičtější věc, kterou v životě zažila. Chtěla tenhle okamžik zachovat navždy, a zároveň chtěla utéct, protože věděla, že jí Draco dřív nebo později nějak citově ublíží.
Chtěla odolat, ale dorazil jí jeho úžasný mátový dech. Neodolala. Vášnivě ho políbila, jakoby to byl její poslední polibek v životě.

Draco se rukama zapřel o zeď, takže jí uvěznil, kdyby chtěla utéct. Což ovšem nehrozilo.
Vzal jí do náruče a nesl jí k posteli, která se proměnila ze sedačky, zatímco ho líbala na krku a hrála si s jeho nádhernými vlasy.
Opatrně jí položil na postel a dlouze jí políbil…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Severus Snape vs. Draco Malfoy

Severus Snape 58.7% (27)
Draco Malfoy 41.3% (19)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama